Aktivní vs pasivní poslech
 

Rozdíl mezi aktivním a pasivním poslechem vzniká v chování posluchače vůči reproduktoru. V našem každodenním životě hraje klíčovou roli poslech. Neomezuje se pouze na to, že něco slyší, ale také dává smysl tomu, co slyšíme. Poslech může mít dvě formy. Jsou aktivní a pasivní. Aktivní poslech je, když je posluchač plně zapojen do řeči mluvčího. Jde o obousměrnou komunikaci, kde by posluchač aktivně reagoval na řečníka. Pasivní poslech je však zcela jiný než aktivní poslech. Při pasivním poslechu je pozornost, kterou posluchač věnuje reproduktoru, ve srovnání s aktivním poslechem menší. Jde o jednosměrnou komunikaci, kde posluchač nereaguje na řečníka. Tento článek se pokouší zdůraznit rozdíl mezi těmito dvěma formami poslechu.

Co je aktivní poslech?

Aktivní poslech je, když je posluchač plně zapojen a reaguje na myšlenky prezentované řečníkem. To je obvykle prostřednictvím neverbálních podnětů, jako je přikývnutí, usměvání, výrazy obličeje v reakci na myšlenky reproduktoru, navázání očního kontaktu atd. Posluchač může také klást otázky, objasňovat myšlenky a dokonce komentovat určité body, které byly prezentovány. Při aktivním naslouchání se posluchač věnuje analytickému poslechu i hlubokému poslechu. Posluchač nejen poslouchá, ale také analyzuje myšlenky, vyhodnocuje a hodnotí je při poslechu.

V každodenním životě se všichni stáváme aktivními posluchači. Například při poslechu přítele nejen posloucháme, ale také reagujeme podle situace. V poradenství je aktivní naslouchání považováno za jednu ze základních dovedností, které musí poradce rozvíjet. To umožňuje poradci mít lepší vztah s klientem. Humanistický psycholog Carl Rogers uvedl, že v poradenství by měl poradce rozšířit své aktivní schopnosti naslouchat i na empatické naslouchání. Carl Rogers definuje empatický poslech jako „vstup do soukromého percepčního světa druhého“. To zdůrazňuje, že aktivní poslech umožňuje posluchači zcela podpořit komunikaci nejen tím, že porozumí řečníkovi, ale také na něj reaguje.

Rozdíl mezi aktivním a pasivním poslechem

Co je pasivní poslech?

Při pasivním poslechu posluchač nereaguje na myšlenky řečníka, ale pouze poslouchá. V tomto případě se posluchač nepokusí přerušit řečníka tím, že položí otázky a komentuje myšlenky, které byly předloženy. To však neznamená, že posluchač nevěnuje řečníkovi velkou pozornost. Naopak, i když poslouchá, nepokouší se reagovat.

Představte si například, že jste na semináři se stovkami lidí. Zabýváte se pasivním nasloucháním, protože existuje méně příležitostí k vytvoření obousměrné komunikace. Posluchač nepřijde oční kontakt a má méně prostoru pro kladení otázek a vysvětlení. Pasivní poslech však může být také užitečný. Při poradenství se předpokládá, že pasivní poslech umožňuje klientovi dýchat prostor pro ventilaci jeho emocionálních pocitů.

Aktivní vs pasivní poslech

Jaký je rozdíl mezi aktivním a pasivním poslechem?

• Definice aktivního a pasivního poslechu:

• Aktivní poslech je, když je posluchač plně zapojen a reaguje na myšlenky prezentované řečníkem.

• Při pasivním poslechu posluchač nereaguje na myšlenky řečníka, ale pouze poslouchá.

• Komunikace:

• Aktivní poslech je obousměrná komunikace.

• Pasivní poslech je jednosměrná komunikace.

• Reakce posluchače:

• Při aktivním poslechu posluchač reaguje pomocí neverbálních podnětů, komentářů a dotazování.

• Při pasivním poslechu posluchač nereaguje.

• Úsilí:

• Na rozdíl od aktivního poslechu, pasivní poslech nevyžaduje mnoho úsilí.

• Další zapojené aktivity:

• Při aktivním poslechu posluchač analyzuje, vyhodnocuje a sumarizuje.

• Při pasivním poslechu posluchač pouze poslouchá.

Obrázky se svolením:


  1. Aktivní poslech prostřednictvím Wikicommons (Public Domain)
    Seminář globálních institutů (CC BY-SA 3.0)